Jídlo jako lék

Pokud budeme mít zdravý životní styl a zdravou stravu, dokážeme s velkou mírou pravděpodobnosti odvrátit vznik 60 % onemocnění, které nás ohrožují. Týká se to především kardiovaskulárních chorobˇ(srdeční infarkt, mozková mrtvice), nádorů močového měchýře, hrtanu, prsu, kůže, plic, dělohy, jater, jícnu, dutiny ústní či tlustého střeva.

Co proto můžeme udělat?

Žádná potravina či výživový doplněk neobsahuje úplně všechny tělu potřebné látky, proto dbejme na pestrost jídelníčku.

Nepřejídejte se.

Je lépe jíst víckrát denně v malých porcích než celý den hladovět a pak se večer přejíst a pak vyzobávat ledničku.

Jezte méně tuků. Z hlediska stravování jsou za vznik rakoviny nejvíce odpovědny tuky, a to především živočišné. Vysoký obsahu tuků ve stravě zvyšuje riziko vzniku nádorů prsu, prostaty, tlustého střeva, konečníku a plic. Proto doporučujeme aby energetický podíl tuků ve stravě nepřekračoval 30 %. Dejte si alespoň jednou týdně k oběhu fazole nebo hrách bez masa – snížíte riziko rakoviny.

Jezte potraviny s vysokým obsahem vlákniny.

Předejdete tak rakovině tlustého střeva. Doporučená denní dávka vlákniny činí 20 až 30 g, většina z nás však sní sotva polovinu uvedeného množství. Častěji zařazujte do jídelníčku  celozrnný chléb, jídla z rýže, kukuřice a ovesnýc vloček, rozinky a luštěniny.

Jezte co nejvíce ovoce a zeleniny!

Obsahuje vitaminy a vlákninu a věřte, že je i velmi dobrá. Naučte se připravovat rozmatité saláty. Zelenina vás zasytí, vyčistí tenké a tlusté střevo a doplní vodu, která nemá žádný energetický přínos a nezpůsobuje tloustnutí. Čerstvá či alespoň zmražená zelenina je lepší než sterilovaná či dušená. 2x až 3x týdně zařazujte do jídelníčku zeleninu z čeledi křížatých, tedy brokolici, zelí, kapustu, květák a růžičkovou kapustu. Tato zelenina je obzvlášť bohatá na protirakovinné látky

Vitamín A snižuje riziko rakoviny, především snižuje náchylnost ke vzniku nádorů kůže, hrtanu, jícnu, močového měchýře a plic. Proto doporučujeme pravidelně zařazovat do jídelníčku potraviny s vysokým obsahem vitamínu A, například tmavě zelenou a žlutou zeleninu (špenát, rajčata, mrkev), pak ovoce podobné barvy, především meruňky a broskve.

Vitamíny C a E mají protinádorové účinky, protože jako antioxidanty potlačují vliv volných radikálů podporujících nádorové bujení. Snižují riziko rakoviny žaludku a jícnu. Vitamín C je obsažen ve všech druzích čerstvého ovoce a zeleniny, hlavně pak v kiwi, citronech, pomerančích, mandarinkách, grapefruitech, černém rybízu. Cennými zdroji vitamínu E jsou ořechy, luštěniny, obilné klíčky, rostlinné oleje.

Kyselina listová, vitamín skupiny B, chrání před tzv. „vrozenou lámavostí chromozomů“ a proto je rovněž důležitý v prevenci rakoviny. Stačí pravidelně mít na talíři čerstvou zeleninu. Mnoho kyseliny listové je v otrubách.

Hořčík patří k nejdůležitějším bioelementům naší stravy a má antikancerogenní efekt. Denně potřebujeme zhruba 400 mg hořčíku, proto nezapomínejme na pravidelnou konzumaci mandlí, sóji, luštěnin, ovesných vloček, otrub, syrové listové zeleniny a ovoce.

 
Pozor na železo!

Výzkumy prokázaly, že lidé s vyšším obsahem železa v organismu mají větší sklon k onemocnění rakovinou. Proto preparáty železa užívejte vždy jen dle lékařského doporučení. Denní spotřeba přibližně 15-18 mg železa by měla bohatě stačit. 

Stopové prvky zinek a selen působí jako ochrana proti některým druhům nádorů. Nejbohatšími zdroji zinku jsou semena dýně, naklíčená pšenice, otruby, houby, bílé fazole, cibule, droždí, rýže Natural, čočka, zelenina a ovoce. Potřebné denní množství selenu (0,01 mg) získáme pravidelným zařazením do jídelníčku celozrnných výrobků, naklíčené pšenice, otrub, česneku, droždí, rajčat, hub a paraořechů.

Dalším stopovým prvkem s antikancerogenními vlastnostmi je molybden. Denní potřebu (0,5 mg) spolehlivě zabezpečíme častou konzumací sóji, fazolí a zeleniny.

Nepřítelem číslo jedna antikancerogenních vitamínů, minerálů a stopových prvků v potravě jsou sladkosti, které výrazně snižují jejich koncentraci v krvi. Proto doporučujeme  omezit spotřebu řepného cukru, ale rovněž i bílého pečiva, alkoholu a kávy, které mají stejné účinky.

Dalšími typy jídel či nápojů s prokázanými protinádorovými účinky jsou ryba (zejména pokud je připravena v páře), cibule, česnek, jahody, zelený čaj.

Omezujte uzeniny!

Uzené masné výrobky získávají z udícího kouře vysoce rakovinotvornou 4-benzpyren. přičemž čím je vyšší teplota, tím větší je obsah této nebezpečné látky. Podle propočtu obsahuje 100 g uzeniny více benzpyrenu, než 2-3 krabičky cigaret. Navíc do kouzel¬ného masa a uzenin jsou přidávány dusitany dusičnany, podporující vznik rakoviny žaludku.

Maso nemusí být k jídlu každý den. Jezte hlavně libové maso, raději rybí (nezapomínejte na mořské ryby!) a kuřecí, případně krůtí. Ovar či bůček si tu a tam dát můžete, ale jen s mírou.  Červené maso není jediným zdrojem bílkovin – dostatek bílkovin lze získat i ze sójových bobů, fazolí, hrášku. Bílkovina je obsažena i v mléčných výrobcích (tvaroh, cheese cottage, sýry či tzv. Šmakoun).

Ne vždy musíte mít k masu nutně přílohu. Omezujte především knedlíky a brambory a zkuste jako přílohu třeba pouze zeleninu.

Solte střídmě, protože silně solená jídla rovněž vedou k rakovině žaludka. Příjem kuchyňské soli by neměl přesáhnout 6 gramů denně. Vhodnější je použití mořské soli.

Možnost vzniku nádorů zvyšují smažená jídla a grilovaná masa, u nichž při vysokých teplotách vznikají mutagenní substance (např. polycyklické aromatické uhlovodíky), které vznik nádorů podporují.

Pražením kávy rovněž vznikají rakovinolvorné benzpyreny. Proto nepijte více než dva šálky kávy denně. Milovníkům kávy doporučujeme zanechat pití kávy turka a raději pít kávu typu Nescafe.

Dušení a vaření je lepší než smažení. Použijte k přípravě jídel co nejméně tuku. Pečte na rožni nebo na grilu, případně v troubě raději než s olejem na pánvi nebo ve fritovacím hrnci. K dušení používejte minimu oleje, kuřecí vývar nebo víno. Pro omezení nebo vyloučení tuku při přípravě jídla lze používat speciální nádobí (např. teflonové pánve) nebo fólie na pečení (no-stick. Naučte se vařit v páře.

Omezujte jídlo typu fast food. Pamatujte si, že potravinářský průmysl se více zajímá o zisk, než o lidské zdraví. Žijeme v uspěchané době, kdy se často spokojíme s hamburgrem a přesolenými hranolkami, přes den pak si přilepšujeme stále nějakými pochoutkami, zmrzlinou, neodmítneme ani krabici sušenek, párek v rohlíku či langoše. Ukojí to sice momentální hlad, ale neuspokojí potřebu organismu pro vyváženou a plnohodnotnou stravu. Čím častěji takto jíme, tím více ubližujeme svému tělu.

Pozor na potravinářská aditiva. Většina konzervačních, emulgačních činidel, barviv a aromatických přísad je nebezpečná jako potenciální karcinogenní (rakovinolvorné) látky. Proto konzervujeme jen teplem, cukrem, solí a sušením. Konzumujme minimum potravin, obsahujících chemické pokrmové přísady (jejich přítomnost zjistíme, pokud si pečlivě přečteme nálepku).