Vyhledávání
Doporučujeme
Úprava střevní flóry pomáhá při alergiích a únavě. Proč?
Ekologie střeva a imunita
Naše trávicí ústrojí jsou branou, kterou do našeho těla vstupují nepostradatelné živiny. Střevní sliznice má povrh až 200 čtverečních metrů a při setkání s potravou se na tomto poli odehrávají miliony biochemických reakcí. Nenahraditelným pomocníkem při zpracování a vstřebání živin jsou mikroorganismy, kterých ve střevech žije na 500 druhů. Nejdůležitějšími z těchto mikroorganismů jsou bakterie, které tvoří většinu hmotnosti stolice.
Střevní flóra má rovněž velký význam v reagování střevní sliznice a imunitního systému na tzv. antigeny - molekuly bílkovin, polysacharidů, dalších složek potravy a dokonce choroboplodných mikroorganismů, s kterými se musí střevní sliznice a imunitní systém vypořádat. V prostředí střeva tak funguje dokonalá rovnováha podobná té v ekosystémech naší planety. Každý organismus – ať už makro či mikro - má v přírodě své místo a je spojen s ostatními uzavřeným koloběhem, který zahrnuje potravní řetězce a symbiózy. Například, všežravci hubí živočichy a pasou se na trávě. Viry napadají a likvidují bakterie a “pasou se“ na plísních. Ale stejně jako v přírodě, i v prostředí střeva může dojít k poruše této rovnováhy.
Nejčastěji k tomu vedou příliš časté a nadbytečné užívání antibiotik a dalších léků. Například širokospektrá antibiotika dokáží přímo vyhubit přirozenou mikroflóru střeva stejně tak jako agresivní chemické látky na hubení škůdců – pesticidy – mohou vést k zániků nejen škůdců, ale i některých sokolovitých dravců. Po vyhubení určitých druhů „potřebných" mikroorganismů ve střevě se ocitnou některé další druhy mikrobů v prostředí bez „přirozených nepřátel". Kdežto před „ekologickým převratem" byly tyto nenápadné plísně či prvoci vzhledem k regulovaným počtům naprosto neškodnými, v prostředí bez přirozených nepřátel se začínají lavinovitě a nekontrolovatelné množit. Jsou to především plísně a houby, například kandidy.
Nerovnováha ve složení střevní mikroflóry, vyhubení některých jejích složek a přemnožení jiných může vést k místním zánětům a ke změně průběhu imunologických reakcí mezi komponenty strávy, střevní sliznicí a organismem. Tento proces se může projevovat nadýmáním, špatným trávením, zácpou či průjmem, bolestmi břicha, nesnášenlivostí určitých druhů potravin a potravinovými alergiemi, chronickou únavou, afty, nevolnostmi.
Střevní dysbióza a imunita
V podmínkách porušené ekologické rovnováhy v organismu se mohou přemnožit i dobře známé choroboplodné zárodky, například streptokok. Následuje odborná léčba antibiotiky s vyhubením dalších skupin mikroorganismů a kandidy mohou oslavovat další vítězství „bez boje“.
Nejenom antibiotika přispívají k poruše ekologické rovnováhy ve střevě a potažmo v celém organismu, ale i radioaktivní záření , užíváni hormonálních prostředků, cytostatik, těžké kovy, dlouhodobý stres a nevhodná skladba potravin s malým obsahem vlákniny a velkým množstvím chemických konzervantů.
Narušené vztahy mezi skupinami bakterií střeva (tzv. dysbióza), přemnožení plísní a další vlivy způsobí zánět střevní sliznice. Dysbióza provází téměř všechny chronické zánětlivé potíže, alergie a řadu dalších nemocí. Poškozená střevní stěna přestává plnit svoji bariérovou funkci, což má za následek zvýšené vstřebávání toxických látek ve střevě.
Střevní sliznice hraje velkou úlohu v systému obranyschopností celého organismu. Lidská trávicí trubice obsahuje tolik lymfoidní tkáně jako slezina. V tenkém střevě jsou umístěny Peyerovy pláty — mízní tkáň, jejíž struktura a úloha v organismu je analogická se strukturou a úlohou mízních uzlin. V tlustém střevě jsou umístěny izolované lymfoidní folikuly (váčky).
V podmínkách střevní dysbiózy pronikají informace o antigenech potravy do mízního a později (přes mízovod hrudní) i do krevního oběhu.
Buňky Peyerovych plátů mají schopnost k cestováni, cílenému usidlování a navození imunitní odpovědi všude tam, kde je sliznice. A tak na alergický střet v izolované oblasti střeva má za následek objevení stejně reaktivních imunitních buňek v krevním oběhu, na nosní sliznici, nosních mandlíc, vedlejších nosních a čelních dutinách, na sliznici průdušek, v kůži, v močových cestách a dokonce v mateřském mléku.
Záněty a jiné projevy porušených imunologických reakcí se odehrávají pak na sliznicích uvedených orgánů a pokud nebude zahájena léčba – ve vnitřních orgánech s nimi souvisejících. Mohou se objevovat další projevy alergie – migrény, astma, senná rýmy, kožní alergické projevy, kloubní potíže, potravinové alergie a jiné formy přecitlivělosti. Invaze plísní je často doprovázena gynekologickými výtoky, opakovanými angínami, záněty nosohltanu. Podání dalších antibiotik celou situaci ještě zhoršuje a vytváří fenomén bludného kruhu.
Střevní dysbióza se musí léčit
Cílem léčby je navodit stav ztracené ekologické rovnováhy ve střevě vy smyslu správného poměru různých druhů mikroorganismů ve střevní flóře, odstranění zánětlivých změn a alergických reakcí na střevní sliznici a osazení střeva symbiotickými a pro zdraví celého organismu prospěšnými mikroorganismy. K úspěšné léčbě často postačí dietoterapie, bohatá na živé jogurty. Lékař či dietolog vám pomůže vypracovat individuální jídelníček.
Živé kultury ke snídání
V některých případech je zapotřebí užívat probiotika (bifidobakterie, lactobacily) – kultury živých mikroorganismů v potravinách či v kapslích, potřebné pro znovunastolení rovnováhy ve střevě. Význam probiotik odhalil nositel Nobelovy ceny ruský vědec Mečnikov ve své hypotéze, že konzumace jogurtů s lactobacily vede k dlouhověkosti.
Bakterie pak dodávají střevním buňkám chybějící látky, například mastné kyseliny nebo vitaminy. Bifidobakterie napomáhají trávit mléčný cukr a snižovat hladinu cholesterolu, chrání před agresivními potravinami a pomáhají vytvářet vitamín B, který působí jako prevence srdečních chorob. Lactobacily zvyšují obranyschopnost organismu, pomáhají proti zánětům horních cest dýchacích, proti gynekologickým výtoků a vytěsňuje nebezpečnou baktérií Helicobacter pylori, vyvolávající žaludeční vředy a záněty střev. K potravinám s probiotiky patří především jogurty, acidofilní mléka či zrající sýry. Každý výrobek obvykle obsahuje jeden druh probiotika. Nejlépe zařazovat probiotika do jídelníčku hned ráno Probiotika se mohou podávat i v kapslích zejména pro ty, kdo nesnáší mléčné výrobky..
Důležité jsou i prebiotika – nestravitelná složka potravin, nejčastěji vláknina, která podporuje růst střevní mikroflóry. Jsou to látky rostlinného původu, které fungují jako vláknina a zároveň poskytují živnou půdu pro důležité „dobré“ bakterie k tomu, aby se mohly rozmnožovat. Patří mezi ně frukto-oligosacharidy (FOS), polysacharid inulin. Prebiotika najdeme rovněž v kořenové zelenině, čekance, česneku, cibuli i v další zelenině.